O SOGU s odstupem

Článek je moc hezký, můžu poskytnout pro zájemce .

Jo, zejména věta, že česká armáda nezná munici vystřílenou v boji a proto se musí po návratu na základnu rozepsat, jako že se vystřílela na střelbách. To jsem netušíl, ale pokud je to tak, vůbec mne to nepřekvapuje.

Chtěl bych se zeptat, jak u SOGu probíhal výcvik boje zblízka: podle jaké školy a kolik mu bylo věnováno během výcviku času.
Předem díky moc za odpověď!

P.S.: vynikající úvodní příspěvek od Pavla! Víc takových, pro nás obyčejné smrtelníky to je jak vyprávění z jiných světů...

Nevím jak to probíhalo dřív, ale ke konci docházel na výcvik Martin Hradecký (pokud se nepletu, stále v akademii Aegis). A podle mně to bylo dobrý. Rozhodně lepší, než MCS (boj z blízka), ikdyž ho nechci úplně zatracovat. Dělal se takovej výcuc účinných technik z různých stylů. Hradečák myslím pořád dělá v Praze výcvik pro veřejnost, takže je možný vyzkoušet. Výcvik byl zaměřen na praxi, tím myslím, že se předpokládalo, že příslušník SOGU má u sebe zbraň, nůž, teleskop apod. A dělali se jen jednoduché a účinné techniky, které se snadno zapamatují (a tudíž špatně zapomenou). A nebylo to jen o sebeobraně, hodně bylo i o ofenzivním způsobu boje.
Prostě, stejně jako vše ostatní, podle mně byl výcvik boje z blízka na SOGu hodně efektivní a zajímavý. Ale v televizi zase říkali, že tam bylo vše špatně. Tak nevím, asi to bude teda pravda, když to říkali v televizi.