POSLEDNÍ MOHYKÁNI

Takové manévry Praha nezažila už 23 let. Po přehlídce v Evropské ulici se ale objevila řada otázek, z nichž tu nejčastější diváci spojovali se zveřejněnými náklady ve výši kolem patnácti milionů. Většina čtenářů soudila, že to je zbytečně drahé divadlo.

"Myslím, že jsme tento úkol splnili kvalitně a s nejmenšími možnými náklady," řekl k tomu ale odpovědný velitel přehlídky, generál Halaška. "Pro řadu vojáků - piloty, řidiče, další specialisty - to byl praktický výcvik, který přispěl k nárůstu jejich dovedností," podotkl.
Jedna z mnoha perel tohoto člověka, byl jsem dokonce svědkem toho kdy se dávno po zrušení základní vojenské služby ptal na to kolik má jednotka profíků. Určitě každej kdo se stímto člověkem setkal si musel okamžitě vybavit černý barony, bohužel. Podobných příběhů jsou tuny a když jsem se stímto člověkem setkal mněl jsem pocit jako Alenka v říši divů,tento pán je opravdu v armádě legenda, bohuž je to jeden z nejvyších funkcionářů AČR, jak to potom může vipadat když to řídí takoví borci..................

Generálmajor Jiří Halaška se narodil v roce 1956 v Praze. Absolvoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově, Vojenskou akademii v Moskvě i akademii generálního štábu Bundeswehru v německém Hamburku. Působil u tankového vojska, byl velitelem sil podpory a výcviku a od 1. 6. 2007 je velitelem společných sil.

dobré téma, časem z toho můžeme udělat samostatné fórum. S tímto pánem jsem se osobně bohužel/naštěstí nesetkal, ale slyšel jsem mnoho historek a vždycky žasnu, jak se někdo takový může stát generálem. Jeho fotky v jakémsi baloňáku jsou úchvatné.

Halška: a co je tohle?
voják: SVD Dragunov pane Generále.
H: A tohle?
V: optika na SVD Dragunov pane Generále?
H: A co je tohle za pistoli?
V: CZ 75 pane Generále.
H: Hm hm. My máme takové menší (asi myslel cz82)

Toto mám od přímého účastníka jakési ukázky materiálu z doby, kdy byl Halaška ještě kdesi na velitelství, asi společných sil.
Bohužel mám někdy pocit, že poslední mohykání nejsou poslední a stále přibývají noví.

Další mohykáni:
gen. Ložek - při prvním setkání nevíte jestli je opilý a pokud nemá nějaký klacek, se kterým by mohl mávat a opírat se o něj, není ve své kůži.
ze životipisu: zájmy - rodina, sport, zahrada
Jakýkoliv voják, který má jako zájem zahradu, je principiálně podezřelý. Pak to podle toho vypadá. Ale Halaškovi samozřejmě nesahá ani po kotníky.

Ovšem velmistr trapnosti je, nyní již v zivilu, slavný Michal Pažůr, alias Miško. Vždycky jsem zíral s otevřenou pusou, co si dovolí vypustit z huby na veřejnosti.

smutné téma, byl jsem bohužel poblíž té ukázky pro pana Halašku. Nic z toho co je tu napsáno není smyšleno.Kdo nezažil neuvěří,těch perliček tam bohužel bylo více......

Shodou náhod jsem dnes objevil rozhovor s generálem Halaškou z roku 2003. Mám podezření že mu ho někdo napsal, a nebo od té doby musel prodělat lobotomii, protože jeho odpovědi nejsou tak nesmyslné. Ale i tak je to občas zábavné čtení.

Brigádní generál Jiří Halaška prošel
po ukončení Vysoké vojenské školy
pozemního vojska funkcemi velitele
tankové čety, roty, praporu a pluku.
V druhé polovině osmdesátých let
absolvoval Vojenskou akademii
Frunzeho v Moskvě. Později působil
ve funkcích zástupce velitele tankové
divize a náčelníka správy pro
přípravu vojsk 1. armádního sboru.
V letech 1995 až 1997 absolvoval
Akademii velení Bundeswehru
v německém Hamburku. Po jejím
skončení vykonával funkce náčelníka
odboru a sekce operační a bojové
přípravy a náčelníka štábu velitelství
sil územní obrany. V prosinci loňského
roku byl ustanoven do funkce
velitele nově zřízeného velitelství
pro výcvik a doktríny se sídlem
ve Vyškově.


Představujeme velitele nově zřízeného velitelství
pro výcvik a doktríny brigádního generála Jiřího Halašku

Činnost velitele bojového praporu či pluku je
asi poněkud odlišná od činnosti člověka, který řídí
záchranáře. Cítil jste při povodních, že vaše
práce je viditelnější, žemá větší smysl?
Práce v krizovém centru měla jediný nedostatek.
Nasazovali jsme sice stovky a tisíce lidí, ale
bezprostředně jsme neviděli žádné výsledky. Ta
činnost byla prostě tak hektická, že zpočátku nebyl
vůbec čas vyjet do terénu. Co se děje v republice,
jaká je situace, jsme věděli pouze z hlášení.
Teprve druhý nebo třetí den se mi podařilo vyslat
pohyblivé týmy, které nám natočily reálnou situaci
na koncových stupních. Chtěl jsem, aby lidé pracující
v centru u telefonů si uvědomili, jak se vyvíjí
řešení krizové situace. Obecně si ale myslím, že
přístup k činnosti jak na praporu, tak v krizovém
centru je stejný. Oceňuji především velitele praporů,
brigád a územních vojenských správ. Ti nečekali
na nic, okamžitě začali jednat. Především
v prvních hodinách povodní zejména v jižních Čechách
jejich iniciativa zachránila mnoho lidských
životů.
Většina vrcholových manažerů má za sebou
vysoké vojenské školy v Británii či USA. Vy jste
vystudoval Vojenskou akademii Bundeswehru.
Čím se tato škola liší od anglosaských vojenských
vzdělávacích zařízení?
Pokud mám správné informace, tak německá
škola je výrazně orientovaná na štábní službu, druhy
vojsk a jejich bojové a operační použití. Celým
studiem prostupují cvičení. My jsme vlastně od začátku
roku do konce měli praporní, brigádní, divizní
a sborové cvičení a cvičení na úrovni štábu
NATO. Řekl bych tedy, že je to řemeslná škola pro
štábní důstojníky.
Máte nějakou kuchařku, podle které budete
budovat nové velitelství pro výcvik a doktríny?
Ano, určitý manuál mám již hotov. Na přípravě
velitelství pracuji od počátku listopadu loňského roku.
Listopad a prosinec jsem si vyčlenil na to, abych
nad celou záležitostí uvažoval. Vedl jsem celou řadu
jednání s cílem pochopit úkol tohoto velitelství
a všechny jeho vazby. Objel jsem celou řadu útvarů,
mluvil jsem s operačními veliteli. Než začneme
všechny tyto věci formovat do působností tabulek,
chci mít ošetřeny veškeré procesy a vztahy. Nemálo
času jsem rovněž vyčlenil pro personální práci. Nemohu
si totiž dovolit ten luxus a vzít si na velitelství
lidi, kteří nejsou připraveni. V současné době již sleduji
třetí prioritu, a tou je materiální vybavení. Jsem
přesvědčen, že příprava nového velitelství je v dobrém
stadiu. Počátkem dubna bude dvě stě vojáků
a občanských zaměstnanců připraveno zahájit činnost
tohoto velitelství.
Měl jste příležitost podívat se, jak vypadá obdobné
velitelství TRADOC v USA?
S těmito zařízeními jsem se zatím seznámil
pouze teoreticky z dostupné literatury. Na velitelství
bude zastávat jednu z rozhodujících funkcí
plukovník Zuna, který v USA na velitelství
TRADOC nějaký čas strávil.
Jednou z nejvýznamnějších složek velitelství
se stane resortní škola, kterou bude muset projít
většina velitelů na základních funkcích. Čeká Vojenskou
akademii ve Vyškově výrazná proměna?
Resortní škola se bude muset k 1. 7. 2003 skutečně
změnit. Stane se z ní pouze škola, její součástí
již nebude logistika a některé další složky.
Navíc velmi důsledně posoudíme programy výuky.
Profilovým absolventem resortní školy se stane
důstojník, který bude během studia na Univerzitě
obrany nastupovat do Vyškova na aplikační kurzy.
Musíme tedy dosáhnout toho, aby tato škola odpovídala
úrovni vysokoškolského studia.
Součástí vašeho velitelství se stane také centrum
simulačních technologií. Nejedná se však jen
o simulaci boje v učebnách na počítačích, ale
vzhledem k systém MILES také přímo v polních
podmínkách. Myslíte si, že díky tomuto systému
dojde k revolučním změnám i ve výcviku naší armády?
Svým způsobem to pro nás určitě bude revoluční
změna. Nic na tom nemění ani skutečnost, že
systém MILES k nám přichází poměrně pozdě.
V celé řadě vyspělých armád toto výcvikové zařízení
využívají již léta. Máme připraveny jak materiální,
tak i lidské zdroje pro další rozvoj obou našich
simulačních center.
Další oblast, za kterou budete odpovídat, je
jazyková příprava. Udělala AČR podle vašeho názoru
za deset let své existence v tomto směru zásadní
změny?
Vmnoha štábech a útvarech není zatím jazyková
dovednost na příliš vysoké úrovni. V poslední
době jsem působil na velitelství sil územní obrany
a musím říci, že jsme neměli dostatečný počet lidí
odpovídajícím způsobem jazykově připravených.
Mám určité zkušenosti s výukou cizích jazyků, složil
jsem úspěšně deset zkoušek STANAG a dovolím
si tvrdit, že otázka zvládnutí cizích jazyků je individuální.
Je to schopnost, která se nedá nařídit. Někdo
na to prostě má, jiný se tím prodře po nocích.
Myšlenku vedení resortu rozšířit těžiště jazykové
přípravy do útvarů považuji za dobrý nápad. Musí
jí ale odpovídat změna koncepce výuky jazyků.
Vladimír MAREK
Foto: Jiří BUREŠ

Slavnostní nástup před odletem do mise. Náměstí plné lidí. Nelze si zapamatovat všechno, pouze si pamatuju jak jsem se dusil smíchy a zároveň se cítil trapně za něj. Památný výrok zní: "až řeknu vyrovnat, tak na to D ty ruce vyletí".

Tyhle plastový hračičky se vám v ostré bojové akci rozpadnou! Nejmenovaný vysoký důstojník GŠ při ukázce M4A3 a Glock 17 na SOGu

Taky dobrej...

Kamošovi z Klubu vojenské historie říká po zblednutí naší ukázky jeden z příslušníků roty AZ: Si asi nikdy nebyl v pořádný přestřelce co mladej?

Bahna:
Oficír se ptá tankistú(T-72): ,,Kdě máťe štvrtého?"
Teď do vlastních řad.
Přišel nějaký pantáta s hvězdou na čepce při nějakém tom Teku a ptal se jednoho z vojáčků :
,,Jak se jmenuje ministr obrany?" Vojáček přemýšlel nahlas: ,,Generál, generál, no ten..... Oficír si zapsal jméno a přešel k dalšímu panáčkovi.

Ačkoliv v civilu, gen vv Miško Pažůr mne opět pobavil. Podle Idnes, který se odvolává na audit, který se si nechal zpracovat současný ministr obrany Alexander Vondra, nakoupila armáda v roce 2000 jakýsi radiolokátor Komár za 67 000 000. V roce 2007 ho prodala za 188 000 firmě, jejímž jednatelem byl právě Pažůr. To by ještě nebylo tak divné, naopak, ve zdejší kotlině se to může stát, ale dobrá je odpověď Pažůra, když se ho na to ptali:

Vůbec si nejsem vědom toho, že bych něco takového kupoval. Jestli je to pravda, tak jsem radiolokátor zase prodal. Určitě ho nemám.

Kdo by si taky pamatoval tři roky zpátky nějaký radar za 200 000.

článek je zde: http://zpravy.idnes.cz/armada-nakupoval ... anicni_vel