„Jsem velmi rád, že jsem mohl přispět k zachování Ondráše a budu vás všechny nadále podporovat,“ vepsal do kroniky tohoto špičkového uměleckého souboru Martin Barták.
Ondráš má jistě schopnosti, které tato Armáda potřebuje.
Webové stránky Ondráše: http://www.vusondras.cz
zdroj: http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=14776
19.8.2009: Premiér Fischer a ministr Barták navštívili Kosovo
Vzhledem k rozhodnutí NATO postupně snižovat stavy mise KFOR se premiér a ministr obrany zajímali zejména o aktuální bezpečnostní situaci. „Podmínkou transformace mise KFOR a snížení počtu nasazených spojeneckých vojáků je pozitivní vývoj bezpečnostní situace v Kosovu. Česká republika počítá i v příštím roce s nasazením velkého kontingentu. Počty českých vojáků v Kosovu v dalších letech závisí na postupu NATO,“ uvedl ministr obrany Martin Barták.
Zdá se, že se konečně blýská na lepší časy, a dojde k omezování této téměř zbytečné mise.
zdroj: http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=14754
21.8.2009 - Střelby po izraelsku
Příslušníci 23. základny vrtulníkového letectva Přerov se tento týden ve vojenském výcvikovém prostoru Dědice připravují na své budoucí působení v misi ISAF.
O přípravu se vojákům mimo jiné stará vyškovská skupina záchrany a CSAR (Combat Search and Rescue) u oddělení výsadkové přípravy a SAR. „I přesto, že jejich úkolem v Afghánistánu bude hlavně přeprava osob a materiálu na modernizovaných vrtulnících Mi-171 Š, musejí se i oni naučit to, co potřebuje běžný voják na zemi. Umět přežít v prostředí, kde se bojuje,“ vysvětluje instruktor skupiny záchrany a CSAR Robert Chudý
Ve střelecké přípravě spolupracují vyškovští s instruktory Policie České republiky, kdy využívají izraelský způsob střelby. „Oproti běžné střelbě je izraelský přístup ve výsledku jedenapůlkrát účinnější.
Ukázka instruktora vlastně vypadá jako z amerického akčního filmu. Není to žádné – jak často sami říkají – „důstojnické“ střílení, kdy voják v klidu, nerušeně stojí a občas vystřelí na terč.
Izraelský způsob pamatuje i na to, jak efektivně bojovat i po extrémní zátěži. „Simulujeme situaci úniku a následné střelby, kdy voják běží, zastaví se, zadrží dech a několikrát vystřelí. Střelba se zadrženým dechem a celkovým zatnutím celého těla je efektivní v tom, že se člověk kromě jiného mentálně připraví na možný zásah – pokud by dýchal pravidelně, střela od nepřítele by mu po zasažení neprůstřelné vesty vyrazila dech a on by střelbu nemohl opětovat,“ říká Robert Chudý.
Tohle je hodně zajímavý článek, ze kterého bych chtěl zdůrazit několik věcí. Za prvé, jestli se nepletu (pokud ano, tak mne opravte), Robert Chudý je bývalý příslušník 102 praporu, který najel v Afgh na minu a přišel o nohu a ruku. Takže Armáda se snad poprvé zachovala jakžtakž férově a dostal tuhle práci. Ikdyž je tam jako OZ. Za druhé, nahlas v tak propagandistickém plátku, jako je army.cz, se mluví o "důstojnickém střílení". Že by se blýskalo na lepší časy? A za třetí, některé věci jsou trochu přitažené za vlasy. Že by byl ten systém jedenapůlkrát účinější, to by mne zajímalo, jak se to měří. Já myslím, že tyhle dva systémy se ani porovnávat nedají, prostě jeden je na nic, a druhý se snaží přiblížit realitě. To s tím vyraženým dechem je taky trošku jak z učebnice. Já myslím, že po běhu se stejně nedá střílet jinak, než že se zadrží dech. Ale to jen do všeho rejpu
doplnění...
Nechtěl bych zapomenout na článek s názvem Plné využití Boletic - Ani v době letošních letních prázdnin vojáci ve Vojenském výcvikovém prostoru v Boleticích nezahálejí. vyberu jen pár vět
O to, aby mohli vojáci nejen české armády v tomto prostoru kvalitně cvičit, se starají hlavně příslušníci Střediska obsluh výcvikových zařízení Boletice, které sídlí v Polné na Šumavě a jehož velitelem je podplukovník Luděk Karel..
Lidé, na jednotlivých střelnicích i výcvikových a zřízeních svým přístupem k tomu co dělají dokazovali, že svou práci mají rádi a je jím koníčkem. Snaží se stále zlepšovat podmínky pro výcvik vojsk.
Nevím, jak moc se snaží zlepšovat podmínky. Pokud si já pamatuju, když jsem jezdil na boletice na výcvik, a je to pár měsíců zpátky, tak byly obvykle ózetka ochotný jak svině. Přijížděj pozdě, končej ve tři, všechno aby si jednotka udělala sama. Jakmile by měli udělat něco navíc, hned si vyžádaj lidi z jednotky. Ale když přijede nějaká cizí armáda, tak jim hezky lezou do zadku a najednou všechno jde.
A jestli to náhodou někde ze zlepšovatelů čte, mám pro vás zpepšovák. Natahejte do cílový plochy všechny ty starý vejtřasky, BVP1, tanky a já nevím co ještě. Střílet do papíru nikoho nebaví, a je dobrý vědět, co dokáže zbraň prostřelit, a co už ne. Jo počkejte, ono je s tím vlastně moc práce...
